Dvě nejlepší tragedie v jedné knížce.

Klasika, jejíž námět se i v nových dílech stále využívá (příběhy o lásce znepřátelených rodin např.). Když se člověk ponoří do příběhu, stránky utíkají rychle, leckteré verše se dotknou duše... Leč je pravde, že Shakespeare je jediný dramatik, jehož díla jsem ochotná číst (patří tak nějak k tomu, co byste měli přečíst, než zemřete - alespoň 1 hru). Divadelní hry ale patří hlavně na divadelní prkna, byla psána pro to, aby se hrála. Takže se raději usadím v hledišti, než abych je četla.