Kniha vyšlá v ediční řadě nakladatelství Libri Naše dědictví od autora M. Bubna nechtěně dokumentuje i jedno neblahé dědictví, které si naše společnost nese. Je jím předpojatost a určitá náboženská nesnášenlivost. Knihu nelze brát za historickou práci, neboť nepracuje kriticky se zpracovávanými zdroji informací. Pokud ji budeme považovat za duchovní literaturu, která se zabývá duchovní vývojem a odkazem klášterů, tak nabydem dojmu, že v období od husitských válek do Bílé hory vypovídá o kvalitě opata pouze aktivita v boji proti protestantům a v ostatních dobách pouze zisky klášterního majetku u dobrých opatů a ztrádání mnichů až živoření u špatných opatů. Jaksi bych čekal od autora, který sám působí v řádu maltézských rytířů reflexi toho, že se svými ekonomickými úspěchy mnohdy jednotlivé kláštery vzdalovaly původnímu ideálu. Naopak bych si troufal říci, že naplnit původní směřování odříkavého života s modlitbou k Bohu byla dopřána (vnucena) ekonomicky méně úspěšným kanoniím.

Kniha stejně jako předchozí díl příjemným způsobem čtenáře seznamuje s jednotlivými kanonickými řády zemí. Opět jsou jednotlivé řády přehledně rozděleny a nalézt tak základní údaje a informace nečiní žádný problém. Pro případ detailního studia některého z klášterů či řádů je nutno sáhnout po detailnějších a podrobnějších knihách. Musím však částečně dát i za pravdu uživateli Stilico, neboť kniha je psána skutečně pohledem člena řádu maltézských rytířů, což však rozhodně nelze vnímat jako nedostatek, pokud se s tímto úhlem pohledu předem seznámíme a smíříme. Dokonce ani jako čtenář protestant tímto očekávatelným postojem nejsem pobouřen. A. G.