Saroyan sám se označil za básníka, který píše poezii ve formě povídek, románů, her. A přesně tak jsem vnímala i tyto jeho povídky, jako básně, poetické, něžné a občas trochu nesrozumitelné. Nejvíc se mi líbil Kolibřík, který přežil zimu, ale potěšily mě i ostatní. Zvlášť mě ale potěšilo,  že mi tenhle vánoční dárek dcera vybrala s vědomím, jak moc miluju Tracyho tygra. Děkuju, Baru. :*

V této knížce jsem pochopil,jaký má Saroyan neuvěřitelný cit pro detail. Jeho kombinace s místy až básnickou poetikou vytváří ucelený dojem a zintenzivňuje nutkání všímat si naplno věcí kolem sebe. Čtenář nedostává vše na zlatém podnose,ale Saroyan ho nechá pracovat - doplňovat svou fantazií emoce jeho postav. Nenuceně a lehce o velkých malých věcech.