Tato kniha podává ucelený přehled o filosofii ve středověku a obahuje podstatné informace, ale přečíst ji není žádná sranda. Místy mi přišla dost nesrozumitelná a je v ní použita spousta latinských pojmů a citátů, které ne vždy jsou přeloženy. Proto před čtením téhle knížky není na škodu mít už nějaký základní přehled o středověké filosofii a alespoň základy latiny, jinak se v tom člověk ztratí ani neví jak.

Heinzmannova kniha je jeden z několika pokusů, dostupných v češtině, vypsat to nejdůležitější z filosofie středověku. Ve srovnání s jinými (např. De Libera, P. Floss) je poněkud jinak urpořádaná, začíná vlastně již patristikou a dotahuje to až k Mikuláši Kusánskému. A soustředí se na hlavní postavy, ty vedlejší (a někdy velmi zajímavé) zůstávají stranou. Sám ji doporučuji číst komparativně s dalšími, zvláště oněmi výše zmíněnými autory.