Když jsem se dočetl, že kniha má řešit pobyt v extrémní samotě, zajímalo mě, jak ho autor bude popisovat a kam ve svých úvahách dojde. Vždyť tohle téma člověk x svět/vesmír už zpracovala řada spisovatelů. Nenadál jsem se však, že si to zjednoduší tím, že obdaří svého hrdinu „záhadným kanálem“, který mu bude dodávat do té „dolary výdělečné samoty bez spojení“ vhledy do dění v jeho milované rodině. To je jako kdyby detektiv pátrající po zločinu měl přísun informací o tom, co zločinec právě dělá, nemyslíte? Docela mě to otrávilo – takový oslí můstek! Také fyzikální úvahy mi nepřipadaly víc, než naroubované kusy na děj. Sorry. A samotu střídaly homosexuální scény… asi aby se to snáz četlo? Je třeba říci, že oproti duchovním knihám o samotě je zde charakteristické (a postmoderní), že hrdina kromě peněz vůbec neví, proč do té „samoty“ odchází – svět kolem nás nám tedy uniká a marně se pídíme po jeho smyslu… A samota nakonec je pouhým zdáním, vždyť je tolikrát narušena! Ale každému podle jeho gusta: knihu jsem pak jen prolistoval, abych zmonitoroval děj...

vyprávění mě pohltilo a ponoukalo k úvahám o relativismu a determinismu, nemohl jsem se odtrhnout