Sedět v chladných měsících doma s lautr zdravou čerticí příliš nepřeje četbě: kde najít souvislou chvíli klidu v neustálé palbě požadavků, otázek, nutnosti zajistit zábavu, vzdělání, stravu? Více stránek otočím v dětských knihách, v minulém týdnu už podruhé došlo na „Dobrodružství skřítka Valentýna“. Zamilovaný nebožák se musí o svou Celestýnku přetahovat se zákeřným, lstivým, zlovolným čarodějem Drakodejmem a jeho gangem. Skřítek svou lásku získá, až bude mít modrého ptáka... opeřence, vy prasáci! A tak Valentýn putuje světem – letecky, lodí, ba i pod hladinou, všude se setkává s úklady prohnilého padoucha, naštěstí však také s pomocnými končetinami různých lidiček a zvířátek. Logika příběhu mi sice připadala chvílemi docela pochybná, přesto nemohu jít s hodnocením pod čtyři silně tlukoucí srdíčka: výtvarný doprovod je prostě kouzelný, bohatý na barvy i množství motivů, plný detailů. Akorát ten Valentýn měl být větší fešák, aby si omotal kolem prstu nejen Celestýnku, ale také čtenářky (trochu méně Abraham Lincoln a trochu více Brad Pitt).

Je pravda, že teď už mi kniha nepřipadá tak skvělá jako v osmi letech, ale prostě nemůžu zapomenout na ty krásné vzpomínky, kdy jsem byla přímo nadšená, že čtu tak krásnou knihu. Proto dávám pět hvězdiček. Příběh byl skvělý a naprosto se lišil od ostatních pohádek, které jsem znala, a ilustrace byly naprosto nádherné. Rozhodně mohu doporučit například jako nádhernou pohádku před spaním :)