Kde začít? Asi u toho dobrého, takže líbilo se mi, že je kniha řazena chronologicky a "vizitky" vražedného řádění hlavních "hrdinů". Také se mi líbí kulturní odkazy, i když to vypadá, že je autor uvedl jen u těch příběhů, kde bylo možné to jen opsat. Ona vlastně celá kniha působí velmi nepůvodním dojmem. Kniha je koncipována jako takové medailonky, krátké stručné příběhy nejznámějších vrahounů, ale může mi někdo vysvětlit, proč takový Charles Manson nebo Ted Bundy nebo Brady s Hindleyovou jsou "odfláknutí" na 10 a 5 stranách? Příběhy jsou velmi nevyvážené, některé jsou neskutečně osekané, v jiných jsou uvedeny až zbytečně vyčerpávající a hlavně nepodstatné detaily... Další věc, na překladu této knihy se podíleli 4 lidé - překladatelka, redaktor, odpovědný redaktor a ještě technický redaktor, může mi tedy někdo vysvětlit, jak mohla vyjít kniha, ve které se nevyskytuje ani jedna kapitola, která by neobsahovala chybu? Nyní po dočtení knihy mě mrzí, že jsem si je všechny neoznačila. Bohužel je většina čtenářů smířena s nějakými těmi překlepy, ale chyby v gramatice, ve jménech, pohlaví obětí nebo dokonce v podstatných pojmech dané problematiky? To už na mě bylo trochu moc. "promluvila z ochrankou" Zodiak je nyní "Zodiakový vrah" nebo také "Zodiacový vrah" - jen si vyberte... David Berkowitz nebyl pouze sériovým vrahem, nýbrž také "seriálovým vrahem", masovým vrahem a dokonce i kouzelníkem, protože jedna z jeho prvních obětí Jody Valenteová se po smrti dvakrát stala Jodym Valentenem... Chyby ve jménech, pokud se jedná o oběti jakéhokoliv trestného činu, jsou podle mě velmi nevhodné a já to cítím jako znevážení dané osoby, navíc pro čtenáře odkázané na překladatele je to mnohem více matoucí než v originále. Vrátím se k označení sériový a masový vrah - v těchto pojmech je sakra velký rozdíl a Samův syn byl prokazatelně sériový... Nevím, zda to byla chyba překladatelky nebo autora, ale když už o něčem píšu, tak musím vědět, o čem... Zatímco "seriálový vrah" má na svědomí pouze paní Konečná, já chápu, že v originále "serial killer" může trochu svádět, ale neměla by ta ženská mít vystudovanou vysokou? Navíc některé věty byly opravdu divně postavené... Autor mohl některé případy lépe prostudovat, škoda, že u Dahmera nezmínil jeho pokus o vytvoření vlastní sexuální zombie... A pomalu se dostáváme k rodině Westových, proč se z ďábelských manželů v polovině kapitoly stali manželé Estovi? Nebo opět jedna z obětí doktora Shipmana změnila jméno z Winnifred Mellow na Winifred Mellor? (nepřechyluji). U této knihy jsem byla tak strašně naštvaná, že jsem si musela dělat přestávky, ale nebylo to kvůli těm hrůzným činům, bylo to kvůli těm hrůzným chybám, které z celkem průměrného čtení udělaly peklo pro každého, kdo při čtení alespoň trochu vnímá, co čte. Závěrem, kniha by si mohla zasloužit tři hvězdy, kvůli chybám překladatelky a možná i autora, toho sériového x masového vraha mu opravdu neodpustím, vesměs jde opravdu jen o krátký přehled s absolutně žádným odborným přesahem, což nám napovídá i úvod, autorova polemika o normálnosti a názoru čtenáře je přinejmenším zajímavá, si vysloužila jen jednu hvězdičku.... Myslím, že míra informací této knihy se vyrovná běžnému podcastu na youtube, některé tuto knihu svou informační hodnotou i předčí...

Čtivě napsáno, moc se mi líbila