Fotbal nehraji, ale příběh o tom, jak sjednocení pravidel vzniklo v hospodě v partě bývalých studentů středních škol se mi taky líbil. Ti naznali, že zmatky při utkání mužstev z různých regionů musí vyřešit jednou provždy a vyřešili. A s minimálními změnami platí tyto pravidla na celé zeměkouli doposud. Je úsměvné, že to je jediná knížka, která je akceptována všemi bez ohledu na rasu, náboženství a sexuální orientaci. I jiné příběhy z těchto vybraných dvanácti knih jsou zajímavé, ale pokud si mám vybrat já, tak moje volba je William Shakespeare. Jsem přece v databázi knih, všichni milujeme písmenka... ty se skládají do slov a vět ... a vyvolávají v nás úžasnou odezvu. A jeho zásluha ? Nesmrtelné postavy, jejichž pocity a postoje jsou nám bližší než si dokážeme představit, neuvěřitelná slovní zásoba, kterou vlastně samotvořil ve vřavě doby, ve které žil, otisk génia, který už více než 400 let formuje naše literární cítění. Moc hezké.

Poutavě líčené příběhy vzniku dvanácti knih, které ovlivnily (a stále ovlivňují) zásadním způsobem světové dějiny. Výběr je to subjektivní a nezapře svého autora. Já jsem si knihu půjčil především kvůli kapitole o vzniku fotbalových pravidel a dostalo se mi množství zajímavých informací o vzniku fotablu a jeho počátcích ve formě v jaké ho dnes známe. Tato kapitola mi přišla nejzajímavější. Dobrá je také kapitola o Magna chartě ale některé další knihy jsou prezentovány dost jednostranně, jako napříkald kapitola o překladu Bible s názvem Bible krále Jakuba, která dle autora pomohla rozvířit debaty jež přispěly ke zrodu demokratických zřízení. Nevím, ale faktem je, že autor se v této kapitole staví k tématu dost jednostranně a vidí v tomto překladu Bible jen samá pozitiva (především tedy jazyková a estetická) a prakticky žádná negativa, která sebou šíření Bible (potažmo jejího anglického překladu) do jiných kultur nevyhnutelně nesla. Ale jinak dobře napsané a nenudící.