Sbírka Dva ořechy představuje dnes hojně oblíbený styl psaní poezie – poskládání různorodých povrchních vjemů, v nichž si čtenář může najít cokoliv, nejčastěji však nenajde nic, neboť je-li v nich vůbec nějaká filosofická myšlenka obsažena, autor udělal vše pro to, aby zůstala utajena. (Záhada: „anděl se vysune z bedničky - přeplave moře - a zase se do ní vrátí - rybářská síť – pihy - ostrov s modrou růží - zůstanou viset ve vzduchu - nad vrzajícími parketami - haló! haló! a potmě?“). Druhá sbírka 10 000 piv se možná po 10 pivech může někomu zdát geniální, abstinent ji však těžko ocení. (Hospůdka – Praha Dejvice: „ožralí studenti – ožralí docenti – o kus dál – stejný obrázek – ožralí studenti – zblblí docenti – o kus dál – stejný obrázek – zblblí docenti – ožralí studenti – prostě – dvě vysoké školy“).