tady bych opět potřebovala tu půlhvězdu..byla dobrá a nechybělo moc, aby byla velmi dobrá či skvělá ;) autorku znám zejména jako překladatelku. její vlastní tvorbu jsem vyzkoušela poprvé díky úlovku z výprodeje na knižním festivalu. Přiznám se, dívala jsme se i na DK a rozhodovala se podle toho...ale teď zpět ke kouzelníkovi : myšlenka i plán byly super..provedení lehce škobrtlo. Jako by místy autorce došel dech..najednou sek, skok a jsme o kus dál. Některé vypjaté scény se jí zas povedlo popsat až obdivuhodně ploše - třeba nehoda Kláry a Radka Maršíka, samotný vztah Kláry a Radka, pak třeba Jasmine a její okradení, nebo scéna s kouzelníkem, dcerou a Čangem..takové nijaké a přitom to volalo po emocích, po dramatu, po pozornosti čtenáře. Celkově se mi ale knížka líbila, i když propletenost jednotlivých osudů byla zas extrémní...(to už se mi lehce začínala plést Zdena s Vlastou, do toho andula, na kterou zbyly jen štěky..jejich děti a vnoučata..) I když pouze za 3*, nebyla však ztrátou času ;)

Jediné co se mi líbilo bylo jak byly příběhy postav skvěle propletené, bylo jich tam poměrně dost, ale nikdy nevznikl zmatek, že bych nevěděla kdo je kdo a co se děje, bylo to hezky napsané, to musím uznat, nicméně po dočtení jsem si říkala, co to ve mně vlastně mělo zanechat? Jaká byla pointa? Nebo ponaučení? Co jsem si z toho vlastně měla vzít?