"Moudrého slyš, jehož píseň sestupuje shůry, jak slzy či snad jak nebeský déšť, a roky i prach z mnoha příběhů smývá přeslavné ságy o Dračím kopí....." Já to nedal. Mě to od počáteční cesty prostě nebavilo. Stačí si jen pozměnit jména a už víte vo co go. Například: Tanis Půlelf jakoby vypadl z oka Lego-Lasovi, Raistlin tu zastupuje Gandalfa, šotek Tasslehoff Bosonožka, hádejte koho (boso - ne bosso), Flint Křesadlo zase nějakého trpaslíka - vyberte si, je jich dost. Utěšín je Kraj a Temný les s mluvícím stromem, pardon s mluvící Stromovicí, nebo jak to nazvat, mě jen ujistil, že si další knihu z této série nekoupím. A když přijelo na koních osm Kleriků v kápích - málem jsem to zavřel. Ale překonal jsem se, byl jsem totiž zvědav, zda a jaký bude drak, když se to jmenuje Draci podzimního soumraku. No, nebudu spoilerovat, nechte se překvapit. Pro tvrdé fandy cestovní smíšené Fantasy, to bude dostatečně dobré a možná si koupí i další díl. Nutno dodat, že příběh je napsán již před třiceti lety a tak v tom nehledejte současnou tvorbu. CITÁT - Mám moc rád příběhy o dracích, jenomže tatínek říká, že nikdy žádní nebyli............ Vybral jsem šest slušných citátů a vložil je k Tracy Hickmanovi do profilu. "Ast tasarak sinuralan krynawi" - "Uspal jsem je"

Divím se, že takovou blbost se pokusila Pevnost oživit. To je příběh plný totálního klišé, až se mi chtělo brečet. Časopis Pevnost již celkem dlouho vyrukuje s těmi nejhoršími příběhy. Na jedné straně se nedivím, jsou levné, ale řeknu vám, že tuto knihu jsem koupil v antikvariátu za 50 korun. Ještě že jsem si ji nekoupil, když vyšla v již zmíněném časopise. Strašně jednoduchý příběh, který opisuje snad ze všech starších dobrodružství. A ten drak - jo, kde já to už sakra četl?