Tuto knížku jsem dostala od babičky když mi bylo 7 let, a už od první stránky jsem ji nemohla pustit z ruky. Moc krásný a dojímavý příběh o sirotku Martínkovi a jeho kamarádu Jožkovi, nejen pro děti, doplněný nádhernými ilustracemi. Při čtení této knížky jsem se zamýšlela, chvílemi jsem se usmívala, a chvílemi mi tekly slzy, hlavně ke konci příběhu. Od tehdy jsem ji četla znovu a znovu, a vždycky mě vtáhla do děje, tak že jsem znovu prožívala každý řádek, každou stránku. Všem doporučuji!

Pěkně pojaté vyprávění o sirotku, který byl sice zpočátku vinou zanedbané výchovy zdánlivě "bez Boha na světě", ale svojí otevřeností a odhodláním k němu našel vlastní cestu. Tato evangelizace pro děti se autorce opravdu povedla.