Zajímavá knížka o císaři, který málem zničil monarchii, ale jeho reformy vlastně vyprovokovaly národní obrození. Je to knížka k zamyšlení o dějinách, protože do té doby jsem znal Josefa II. jenom z Babičky Boženy Němcové.

Pro mne stejný scénář jako s ostatními autorovými knihami: ve skutečnosti jsem nadšená historickým obsahem a podrobnostmi a zajímavostmi, ale dá mi přitom fušku nepříliš objemnou knihu dočíst (většinou se tak děje po etapách). Styl je totiž místy hutný až nudný, nicméně stojí za to se příběhem vždy prokousat. O Josefovi II. kniha vypovídá v nejobtížnějším a nejpokrokovějším roce jeho vlády, 1781, prvním po smrti Velké Matky, kdy vydává toleranční patent, vzápětí patent o zrušení nevolnictví, a také o rušení klášterů (výhradně meditativních, nikoli provozujících jakoukoli službu milosrdenství). Autor chtěl panovníka ukázat nejen jako vzdělaného, osvíceného, sociálního, zainteresovaného a plně se věnujícího vládě Rakouska, ale také člověka již dlouho žijícího bez manželky. Takže ho nechal zamilovat se do italské zpěvačky, návštěvou v Rakousku. Není jasné, zda se něco podobného opravdu stalo, o tom autor mlčí, žádný dovětek o historických skutečnostech soukromého typu. Možná poněkud přitažené za vlasy, ale zase nic, co by se opravdu nemohlo stát. A v souvislosti s vydanými patenty se ještě rozehrává příběh několika vesničanů v českých zemích, kdy se jeden kvůli nespravedlnosti vrchnosti i rozhodnutí vrchnostenského soudu dokonce vypravil na audienci k císaři do Vídně. Suma sumarum jsem ráda, že jsem knihu pře/dočetla a můj obdiv k Josefovi II. ještě vzrostl.