Městečko Quinnipak s nejkratší železniční tratí na světě ... a s neobvyklou kumulací bariccovsky milých podivínů, s jejich rituály i snílkovsky nadšeneckým přístupem k životu. Co na tom, že jejich sny troskotají v praktickém světě, cesta za jejich naplněním je pro ně tou podstatnou esencí bytí. Poetické, hravé, svítící radostí ze života i potemnělé smutkem z jeho neúprosných proher. Prvotina, už s atmosférou jeho pozdějších knih, byť působí ve srovnání jako trochu naivnější nebo povrchnější, verze, ve smyslu jakési rafinovanější drobnokresby bizarnosti jeho dalšího díla.