Četla jsem v rámci ČV - vysněné povolání. Oblast humanitární pomoci mě v mládí velmi lákala, tak jsem si pro ČV vybrala knihu rozhovoru s ředitelem Člověka v tísni. Přes nepopiratelné zásluhy a charisma p. Pánka mi některé pasáže (zejména ty politické) přišly omílané, v poměru v tématu až zbytečně převažující. A trochu mi tak chybělo více "duše" p. Pánka, byť se v závěru přeci jen krapet otevřel. Každopádně do jisté míry zajímavá a inspirující četba.

Zajímavý rozhovor o tom, jak být ve správnou dobu na správném místě, o "buldočí" vytrvalosti jít za svým (díky tomu vznikl Člověk v tísni). Pro ty, kdo nezažili 90. léta, to může být i zajímavý pohled do historie a přiblížení se tehdejší pulzující době. Líbí se mi realismus v rozhovoru a místy (sebe)kritický náhled autora. Politice se v tomto kontextu nelze vyhnout a pro mě byl i zajímavý pohled autora na některé z osobností, s nimiž se setkal. Myslím, že je fajn takovéto knihy si přečíst, protože pomáhají odkrýt pozadí a dát si věci do širších souvislostí.