Objednávka

Paměť mojí babičce

Paměť mojí babičce
Tištěná kniha

85 % (730 Hodnocení)

Paměť mojí babičce

85 % (730 Hodnocení)

Tištěná kniha - brožovaná

rok vydání 2010

228 Kč

Běžná cena 259 Kč

Ušetříte 31 Kč

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

O knize

Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků. Dvaadvacetiletá studentka Petra Hůlová debutovala v roce 2002 mimořádně vyzrálým...
Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků. Dvaadvacetiletá studentka Petra Hůlová debutovala v roce 2002 mimořádně vyzrálým prozaickým dílem, jehož děj...
Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků. Dvaadvacetiletá studentka Petra Hůlová debutovala v roce 2002 mimořádně vyzrálým prozaickým dílem, jehož děj se odehrává v Mongolsku a osou příběhu je strhující vyprávění žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily, protrpěly. Kniha je psána živým jazykem s množstvím místních slangových výrazů, vtahujících čtenáře do jedinečné atmosféry života v Mongolsku.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

85%

(730 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

4.3.2019

53

„Nikde nemaj takovýhle hrozící město, který z gerů stahuje plstěnou plachtovinu a oblíká je do rozpukanýho betonu. Který se panelama dotýká oblaků a gerama vrůstá do posvátný nekonečný stepi.“ Velké překvapení! Vůbec bych si netipla, že mě jednoduchým, prostým jazykem přiblížené osudy jedné mongolské rodiny tak moc „chytí“. Petra Hůlová se pro mě stala objevem letošního roku :-). Co jsem očekávala...
„Nikde nemaj takovýhle hrozící město, který z gerů stahuje plstěnou plachtovinu a oblíká je do rozpukanýho betonu. Který se panelama dotýká oblaků a gerama vrůstá do...
„Nikde nemaj takovýhle hrozící město, který z gerů stahuje plstěnou plachtovinu a oblíká je do rozpukanýho betonu. Který se panelama dotýká oblaků a gerama vrůstá do posvátný nekonečný stepi.“ Velké překvapení! Vůbec bych si netipla, že mě jednoduchým, prostým jazykem přiblížené osudy jedné mongolské rodiny tak moc „chytí“. Petra Hůlová se pro mě stala objevem letošního roku :-). Co jsem očekávala? Každodenní příběhy vyprávěné 5ti ženami z tří generací jedné mongolské rodiny. Co jsem dostala? Naprosto originálními, neotřelými, nápaditými a nesmírně zajímavými jazykovými prostředky vyprávěný příběh. Je jeden: jedna rodina – jeden příběh, mění se jen perspektivy, úhly pohledu jsou různé, vždy totiž záleží na tom, kdo se dívá, a každá z těch 5ti žen se dívá trochu jinak, a tak i vidí něco, někdy trochu a někdy radikálně, jiného ... ... všechny se vystřídají v roli vypravěčky, všechny popisují ohromující kontrast mezi tradičním polokočovným životem ve stepi, mezi starými rituály a tradicemi, životem v malém místním komunitním centru (nebo centrální, či centralizované, vsi, jak to chcete nazvat) a životem ve Městě, se všemi jeho destruktivními účinky, kde ne každý dokáže obstát, protože realita života v něm je natolik „fantastická“, jako v dost divokých snech, zdá se totiž, že čím víc informací o okolním světě získáte, tím míň jste najednou schopní mu porozumět ... a rozlišit krutou realitu. Co pak nejvíc vyzdvihuji, je text samotný ... nepřetržitý proud myšlenek ... vypořádávající se s realitou, roztříštěný ve vzpomínkách, ukazující často na skrývanou touhu po svobodě a vlastním názoru. A úplně nejvíc se mi pak líbí naprostá jazyková přirozenost textu ... je velmi spontání (i díky původním mongolským výrazům, které neruší, naopak, dodávají textu právě na přirozenosti, hledat, co který výraz znamená opravdu nemusíte ... z kontextu většinou záhy, celkem přirozeně, pochopíte). Vyprávění je to pak na jedné straně empatické, a až naivní, ovšem na té druhé, ... cítíte určitou necitlivost, povrchnost až frivolnost s dost značnou dávkou drzosti, behozhlednosti, vulgárnosti až obscénosti. Jako celek to pak působí, jako velmi rafinovaný text, který jen vypadá, nebo se tváří, trochu naivně, ale vůbec takový není, těch variant, jak se k textu postavit je víc, stejně, jako úhlů pohledu z kterých je vyprávěn (minimálně 5, ale, když budete hledat, je jich tam víc, co postava, to další alternativa :-). Osobní zážitky a názory na proběhlé události se tak všechny různě prostupují, jsou vzájemně porůznu konfrontovány, ale především, všechny spojené dohromady ... relativizují pravdu, a tak, to co je skryto uvnitř a můžete jen tušit ... musí, ovšem leze na povrch dost neochotně, a ví, proč ... Že tahle útlá knížka je prvotina, mi v podstatě vyrazilo dech ... netradiční kulisy ji pak udělaly výjimečnou, s Petrou Hůlovou jsem se tak určitě nesetkala naposledy :-). „Ten příběh jsem slyšela mockrát. Mockrát mi ho matka vyprávěla (…) tak jsem si zas lehla, kolenama stiskla deku a dýmovym otvorem pozorovala nebe, který bylo tak modrý a nehybný jako kus nalepený látky. Jako kdyby na vrchol geru někdo připlácnul chatak.“ ... „Asi se taky těšila na malýho bátara, na vnuka, a Ojuna bylo obyčejný holčičí mimino jako my všechny před ní.“
Číst více Číst více
5.9.2019

9

Do knihy Paměť mojí babičce jsem se zprvu nedokázala pořádně začíst. Ovšem život v geru, v prostředí velice chudém se svými zvláštními zvyky byl tak zajímavý, že jsem prostě i přes podivný sloh chtěla číst stále dál a dále. Přenesla jsem se přes bezútěšný život ve městě a pochopila, že lidé z mongolských samot a vesniček ani pořádně nevěděli, jak žít. Co si se sebou počít a jak uchopit městský rušný a...
Do knihy Paměť mojí babičce jsem se zprvu nedokázala pořádně začíst. Ovšem život v geru, v prostředí velice chudém se svými zvláštními zvyky byl tak zajímavý, že...
Do knihy Paměť mojí babičce jsem se zprvu nedokázala pořádně začíst. Ovšem život v geru, v prostředí velice chudém se svými zvláštními zvyky byl tak zajímavý, že jsem prostě i přes podivný sloh chtěla číst stále dál a dále. Přenesla jsem se přes bezútěšný život ve městě a pochopila, že lidé z mongolských samot a vesniček ani pořádně nevěděli, jak žít. Co si se sebou počít a jak uchopit městský rušný a přesto neskutečně nudný a prázdný život. V mumraji lidkých těl dělali jen to, co jim přišlo nejlehčí k obživě. Až návrat domů hlavní hrdinky a rekapitulace života jí jakž takž dá odpověď jejího snažení, její touze po domově, po rodině, po návratu ke kořenům, k jejim předkům. Konec považuji za nejpovedenější z celé knihy.
Číst více Číst více

Více od autora:

Petra Hůlová

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat