Druhé pokračování Země upírů je v mnohém podobné svému předchůdci. Přestože na dramatické události tentokráte nemusíme čekat nikterak dlouho a bitva u Little Timber Hillu má všechny atributy člověka strhnout, vzápětí se dočkáme opět jakýchsi stínových hrátek a patových šachových partií, které v podstatě nikam nesměřují. Jakoby se autor rozhodl obrátit schéma předchozí knihy: bombastický úvod se postupem času rozplyne jako dým a akci nahradí slovní přetahovaná. Filozofující závěr tomu pak nasadí korunu. Navíc a dost možná ještě silněji než u předchozí knihy mi uniká smysl fungování Karské společnosti, respektive jednotek Zalomeného kříže. Upíři používají moderní automatické zbraně, aby vyhladili celé lidské enklávy? Jaký k tomu, proboha, mají důvod? Teror a strach? Ale vždyť lidé se už předtím báli téměř dýchat. Knigtova konstrukce mi v tomhle směru přijde jako šíření poplašné zprávy tam, kde jsou už všichni vystrašení k smrti. Nepřesvědčilo ani, zprvu zajímavé a spoustu nadějí vzbuzující, spojení Alessy Duvalierové a Davida Valentina, které se podobně jako celý příběh s postupem času vytratilo do ztracena.

Na plný počet hvězdiček necítím ještě ani druhý díl této série, ale zatraceně mě to bavilo!! Kočka je v mnoha ohledech lepší než vlk a čtenář už hlavně ví, v jakém světě se ocitne. Autor se drží svého stylu vyprávění a vážně mu to jde. Valentina si musí oblíbit snad každý, nové postavy jsou nemálo skvělé - hlavně Ankha. Moji radost z četby prostě kazí jen ten fakt, že šlo více popsat konec lidstva jako vládců potravního řetězce, karanský převrat a zánik civilizace, protože autor to skvěle naťukává a náhle přechází do současnosti, aniž by využil možnost rozjet druhou širší dějovou postapo linii..