Ufff... Je to takové krimi-scifi? Situace, které nejsou pravděpodobné!....? Mnohá dění mi přišla až překombinovaná. Některým myšlenkám se filosofická zajímavost upřít nedá... Ale kniha jako celek ve mně nerozehrála symfonii nadšení. Možná tento názor souvisí s mojí potřebou jistoty a není možné, aby byla taková parapsychologická síla.. A i když čtenář časem zjistí ušlechtilost povahy motivace k používání nadpřirozena, je to jistá forma terorismu... Přesto jsem Kašparovi fandil, aby našel svoje ticho....Nevím, jak moc bylo náročné knihu přeložit, ale neovlivňuje můj šroubovaný dojem z příběhu i překlad? Možná je to jen literatura pro náročnější.... Kdo ví...

mix Davida Mitchella a Haruki Murakamiho:) ale vážne. nedá sa všetko čítať prvoplánovo, predžuté, natrávené. knihu treba prijímať ako výzvu. dobrodružstvo. a z tohto pohľadu to bolo riadne dobrodružné. hoci občas nuda, keď sa objavilo nejaké bondovské klišé, občas labyrint a občas slepá ulička, z ktorej pomohol len deus ex machina... a pre obyčajného čitateľa tam bolo možno príliš veľa filozofických odbočiek a vsuviek. ale opakujem – kniha nie je predžutý a natrávený hamburger. takže fajn.