Subjekt: John Francis Kovář Vyhrazení: Materiál nepřístupný lidem Statut: Ve službě Kovář konečně není na útěku nebo se vyjímečně neschovává před svojí organizací, ale i když má oficiální úkol, stejně to bere po svém. Jako pomocníka mu zde Vlado Ríša vepsal Vincenta Vegu. Bohužel jejich dobrodružství není takové, jaké bych si přál. Akce není zrovna málo, ale vše už tu bylo. Navíc chybí tu humor a to dost. Příběh není tak ponurý, jako některé předešlé a tak nechápu, proč by si sem tam Kovář nemohl zavtipkovat. Navíc letadla tu už byla a lodě také. Zůstal tak jen hrubý koncept, který se vlastně opakuje a nebo spíše kopíruje předešlé příběhy. Je jasné, že Vincent Vega odletí s čímkoliv i kdyby to bylo jen koště. A John F. Kovář ho v tom podpoří. Tudíž opět nic nového pod tímto sluncem. Příběh se lehce a rychle čte, ale to nestačí. Malá ochutnávka: Halapartny a přilbice vatikánské gardy, atomové pumy a neviditelná letadla, oštěpy jihoamerických indiánů, bumerangy australských domorodců, kteří však ve svých chatrčích mají barevné televize a internet – to vše i v této realitě. Jedno z těch méně dobrých dobrodružství, které se však dobře čte. Z příběhu jsem vybral šest citátů a vepsal jsem je Vlado Ríšovi do profilu. CITÁT – Ještě není nejhůř. Poznámka: Materiál není určen do lidských rukou, mohl by způsobit deformace kauzality.

Tohle mi tedy vůbec nesedělo. Není to ani tak moc dobrodružné, jak by název oznamoval. Málo vtipu a moc hluchých míst.