dočteno...a knížka se mi nelíbila..chaotické přeskakování v čase, změti jmen, Elliin deník promíchaný s aktuálními zážitky..naznačen život před válkou, pak ghetto, útěk z ghetta, nová identita, zázračná pomoc Elliiny matky...Ellina sestra Lilly zlomena gestapem, snad nic neprozradila, nicméně zřejmě se propadla do duševní nemocí...kolem Ellie se umírá, přežívá, hlavně pije...zrada na denním pořádku, nikdo neví, kdy si pro něj přijdou..obvinění falešná i pravdivá..komu věřit ?? Až absurdní, makabrozní scéna v Renině šatníku a porcování Alfreda...Ellino manželství...a konec..tady není Kindergarten... Jak se Elisabeth/Elli stávala v průběhu děje cynckou, otupělou a lhostejnou, tak slábly i mé city a vadly emoce... p.s. v románu bylo hodně vět v němčině..nepřeložených...domyslet si ? použít Google translator ?? nebo si spílat, že jsem se tu němčinu ve škole neučila pořádně ? a co teprve několik vět v jiddiš ( omlouvám se, pokud jsem to nechochopila., nebo jazyky popletla..) kniha se mi nelíbila..spíš než utrpění a krutost doby ve mě zůstal pocit zmaru ze vzniku chaotické knížky..hlavní hrdinka Ellie mi navíc byla tuze nesympatická.. nedoporučuji..a zřejmě pošlu dál knihobudkou...třeba někdo ocení víc...

Já nevím... zamotaný děj, až ke konci jsem se v knize orientovala a až ke konci mě začala trochu bavit. Hodně postav, o kterých ani nevíme, kdo jsou, jen víme jména a až v půlce se ukáže, že je to tenhle nebo onen. A ten konec? Co to mělo být? Tyhle konce nenávidím, proč třeba autorka nenapsala epilog, kde by rychle popsala osud hlavní hrdinky a třeba i jejích nejbližších.. Nesnáším otevřené konce. Kniha je tedy podle mě celkem ucházející až cca od půlky. Jinak to není kniha, ke které bych se někdy s radostí vrátila.