Svérázná kombinace thrilleru a komiky, kdy jedno nezůstane nic dlužné druhému. Michael Marshall Smith dokáže stejnou měrou pobavit sarkasmem drsné školy, jako zaujmout nápaditou akcí, která má šťávu. Naneštěstí tam, kde končí přestřelková část románu, začíná snový surrealismus, jenž mi drobně zamotal hlavu. Na autorovu obranu musím říct, že když si nakonec zvyknete, zjistíte, že to všechno drží inteligentně pohromadě. Což vás donutí ke zpětnému přehodnocování. Kde předtím byla jen nahláškovaná pranice, se začne rýsovat příběh zapomenuté křivdy a nechtěné zrady. A následků, před kterými nejde uniknout. Pouze se jim postavit čelem. Kromě hlavní dějové osy mě však nejvíc bavily detaily v podobě hypermoderních přístrojů, které díky kybernetice získávají lidské vlastnosti. Jenže vlastnosti pětiletého dítěte, které právě zažívá rebelantské období. Tyhle střípky pak všechnu tu chlapáckou vážnost shodily do roviny příjemné relaxační četby, po jejíž otevření už pro mě nebylo cesty zpět.

Občas se stane, že narazíte na knihu, o jejímž vydání jste dlouhou dobu nevěděli, od které jste ani nic moc neočekávali a z níž se po dočtení vyklubala pecka roku na poli sci-fi literatury. A přesně takový je titul Není cesty zpět od M. M. Smithe. Už dlouho se mi nestalo, aby mě nějaká kniha narativně tak uspokojila jako právě tahle. Ze začátku se to sice tváří jako docela obyčejný sci-fi thriller, ale jakmile se to přemostí, tak je to teprve pecka. Zábavná pecka, která nenudí. Líbí se mi ta neustála hra se čtenářem s nímž autor několikrát komunikuje prostřednictvím hlavního hrdiny a ten skvěle fungující fikční svět mě taky nehorázně bavil. Líbí se mi ten obrovský gejzír nápadů, který kniha obsahuje Navíc je to celé psáno takovým odlehčeným jazykem, takže vám nebude dělat problém, sníst to jako malinu. A kór když je tu hlavní hrdina Stark - většího sympaťáka jsem v poslední době nepoznal. Prostě tohle byl výborný tah na branku a už se těším na další autorovy knihy. A to říkám jako skalní fanoušek české fantastiky.