Tak jsem opět trochu vystoupila ze své komfortní zóny a….vlastně to nebylo zas tak špatné. Mile mě překvapilo, že se všechny povídky netočily jen kolem vesmíru, což je pro mě automatická představa, kterou pro mě žánr sci-fi vyvolává. Příběhy byly zajímavé, různorodé a některé z nich nutily i k zamyšlení. Ne proto, že by jim člověk věřil, ale proto, že docela slušně asociovaly určitý stav současné společnosti a její další vývojové směřování. Byly zde některé docela zajímavé myšlenky, ukázky lidské morálky a jednání z pohledu různých mimosmyslových a paralelních světů, ale natolik pochopitelných, že jsem se do nich dokázala snadno vžít a přemýšlela jsem, jak bych se rozhodovala či jednala v takové situaci já. Do knihy jsem se slušně začetla, vůbec mě nenudila, ale přesto jsem nakonec z chystaných čtyř hvězdiček ještě jednu srazila. Ve většině povídek jsem totiž byla docela zklamána závěrečnou pointou – samotná povídka mě často totiž opravdu svým nápadem strhla, nadchla a dostala tam, kam autor asi chtěl, a očekávala jsem tím pádem i její stejně strhující vyústění. Celá kniha tak na mě v konečné fázi působila dojmem, že autor, ač měl skoro každý příběh velice dobře „rozehraný“, si na konci nevěděl rady, jak to celé ukončit. Tentokrát prostě byl často daleko víc „šokující“ průběh příběhu, než samotné finále. Ale i přesto si myslím, že kniha za přečtení stoprocentně stojí – spokojenost.

Velmi vydařené a dobře zpracované povídky, až mi bylo líto, že je už konec. Čte se to samo.