Nepříliš snadné čtení zdánlivě banálního životného osudu jedné české služebné-hospodyně. Román lze opravdu označit za jedno z nejlepších autorových děl. Celý příběh má překvapivě poměrně jednoduchovu dějovou linii, proto i první dvě třetiny na dvou stech stránkách působí místy poněkud rozvláčně, ale vše zachraňuje výtečný závěr a gradace celého románu, kde Werfel uzavírá život své hrdinky a v němž řeší otázky víry, naděje a smrti. Celý tento ve své podstatě smutný a depresivní příběh tak dostává nakonec přece jen nadějeplné a radostnější vyznění. Ke knize bych se v budoucnu určitě vrátil, protože jak je pro Werfelovy knihy typické, s každým dalším čtením rozkrývají další a další detaily a významové roviny. (292) "Jako je zrození bolestným tajemstvím mezi matkou a dítětem, tak je umírání bolestným tajemstvím mezi stvořitelem a stvořením. Je zařízeno, abychom na první zapomněli a druhé již nesměli prozradit. "

Vynikající kniha Franze Werfela z Rakouska 30. let, navíc výborně přeložená. Vypravěčem je spisovatel Theo, starý mládenec, věčný host rodiny Araganových – nezávislých a spokojených lidí, kteří mu nastálo poskytli pokoj pro hosty, aby měl klid na práci. Araganovi tráví zimy ve městě, léta na usedlosti Grafenegg a už 20 let jim slouží "slečna Teta", nyní sedmdesátiletá česká služebná z Hustopečí, stará panna s mongolskými rysy a pomněnkovýma očima, vynikající kuchařka a nepřístupná žena. Její příběh se Theo rozhodl sepsat a tvoří většinu knihy.