Myslím, že anotace na přebalu knihy hovořící o „mnohovrstevnatém, ambiciózním románu spojujícím historii, romanci, napětí, humor a magii v dokonalém celku, který ocení široké spektrum čtenářek, nejen těch dospívajících,“ si malinko zapřeháněla. Ovšem máte-li v oblibě kreslené W.I.T.C.H.ky, užijete si Měsíční oko na sto procent. Vyprávění o dívčím kamarádství, rodinném prokletí a fantastické magii prostě nemůže žádnou malou (či velkou) čarodějnici zklamat. Naneštěstí nejsem čarodějnice. Přestože se příběh rozehraje poměrně zajímavě (vraždou hrdinčiny maminky), následný příchod na britský školní internát už provází stagnující zápletka o tom, jak jedna malá holka začala kouzlit, navezla do toho své kamarádky, a pak se jim to vymklo kontrole. Dosti předvídatelný vývoj událostí pak zachraňuje pouze fakt, že Libba Brayová píše opravdu čtivě, takže všechna ta vata se dá alespoň rychle udolat. Tedy vata čítající pouhopouhé čtyři stovky stran, navíc prvního dílu trilogie. Saxana ať pukne závistí.

Takže, název je divnej, obálka taky, a jaksi mi utekla zápletka. Mohle to být nádherná kniha, kdyby byla napsaná stylem Kerstin Gierové atd. Hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická, Ann si to u mě průběhem knihy trochu pokazila. Kartik.... no, mohl dostat trochu víc prostoru :D tak 2,5 *.