Objednávka

Born to run Zrozeni k běhu

Born to run Zrozeni k běhu
Tištěná kniha

86 % (765 Hodnocení)

Born to run Zrozeni k běhu

86 % (765 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

rok vydání 2011

304 Kč

Běžná cena 349 Kč

Ušetříte 45 Kč

Vyprodáno

Podrobnosti

O knize

Christopher McDougall v knize Zrozeni k běhu přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života. Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot...
Christopher McDougall v knize Zrozeni k běhu přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života. Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení...
Christopher McDougall v knize Zrozeni k běhu přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života. Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové – nejtajemnější, nejzdravější a nejšťastnější běžci na planetě. Běhání v extrémních podmínkách jen v sandálech je pro ně stejně přirozené a snadné jako dýchání. Čtivý příběh o běžcích na stokilometrové trati autor doplňuje o nejnovější vědecké poznatky. Zrozeni k běhu změní život každému čtenáři!

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

86%

(765 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

31.10.2020

5

Nevím, co je tak přitažlivého na ožralých sockách kdesi v Mexiku, ani autorově křižáckému tažení proti výrobcům sportovní obuvi společně se zpochybňováním lékařů a jejich práce. Abych však nebyl negativní a nevyvolával pesimistické nálady (od toho je televizní zpravodajství), doporučuji, pokud tedy skutečně hledáte inspiraci, tyto knihy: Running With Lydiard - bohužel není v češtině ChiRunning -...
Nevím, co je tak přitažlivého na ožralých sockách kdesi v Mexiku, ani autorově křižáckému tažení proti výrobcům sportovní obuvi společně se zpochybňováním lékařů a...
Nevím, co je tak přitažlivého na ožralých sockách kdesi v Mexiku, ani autorově křižáckému tažení proti výrobcům sportovní obuvi společně se zpochybňováním lékařů a jejich práce. Abych však nebyl negativní a nevyvolával pesimistické nálady (od toho je televizní zpravodajství), doporučuji, pokud tedy skutečně hledáte inspiraci, tyto knihy: Running With Lydiard - bohužel není v češtině ChiRunning - netrpělivé upozorňuji na existenci dokumentárního filmu stejného názvu Běh podle Pose Method - pakliže překousnete veškerou tu omáčku v podobě autorovy sebechvály, zjistíte, že jde o ChiRunning, jenom vysvětlované z hlediska fyziky Já samozřejmě chápu, že pro někoho je Born to Run - Zrozeni k běhu právě tou "novinkou" a odhalením "tajemného tajemství" skrývaného před běžci zlými korporacemi a hloupými trenéry ruku v ruce s neodbornými závěry doktorů. Navíc, když to následně načetl coby audioknihu Jaroslav "Zastánce přírodna" Dušek, jedná se o tu správnou alternativní...hm, alternativu. Pokud vám ale skutečně jde o to začít běhat a případně se trochu nahecovat, avšak nikoli na úkor zdraví, skutečně trvám na výše uvedených třech titulech.
Číst více Číst více
29.2.2020

5

Začátek knihy ve mně vzbudil dojem, že to bude zajímavé čtení. Tím spíš, že se běžeckých závodů občas zúčastňuji. Nějak jsem se ale v tom "ději" poněkud ztrácel. A měl jsem dojem, že na tom ani autor nebyl lépe. Je znát, že to je spíš novinařina, resp. soubor nesourodých textů k běžeckému tématu. Tato pasáž o Zátopkovi ale stála za přečtení: "Zátopek se na závodech choval, jako by měl schůzku....
Začátek knihy ve mně vzbudil dojem, že to bude zajímavé čtení. Tím spíš, že se běžeckých závodů občas zúčastňuji. Nějak jsem se ale v tom "ději" poněkud ztrácel. A...
Začátek knihy ve mně vzbudil dojem, že to bude zajímavé čtení. Tím spíš, že se běžeckých závodů občas zúčastňuji. Nějak jsem se ale v tom "ději" poněkud ztrácel. A měl jsem dojem, že na tom ani autor nebyl lépe. Je znát, že to je spíš novinařina, resp. soubor nesourodých textů k běžeckému tématu. Tato pasáž o Zátopkovi ale stála za přečtení: "Zátopek se na závodech choval, jako by měl schůzku. Dokonce i uprostřed závodu si rád lámanou francouzštinou, angličtinou nebo němčinou povídal s ostatními běžci. Jeden nabručený Angličan si dokonce na Zátopkovo „neustále tlachání“ stěžoval. Po závodech se občas v jeho hotelovém pokoji sešlo tolik nových známých, že se nakonec musel vzdát své postele a spal venku pod stromem. Jednou, krátce před mezinárodním závodem, se spřátelil s australským běžcem, který doufal, že se mu podaří překonat rekord Austrálie na 5000 metrů. Zátopek byl zapsaný pouze na desetikilometrový závod, přišel však s plánem. Poradil Australanovi, ať vynechá svůj závod a místo toho se postaví na start s ním. V první polovině závodu na deset kilometrů dovedl svého nového kamaráda k rekordu, pak přidal, věnoval se svým záležitostem... A zvítězil. Takový už prostě Zátopek byl. Závody považoval za cosi jako „pokec“ v hospodě. Měl závody tak rád, že se jich místo odpočinku a ladění formy zúčastňoval tolika, kolika mohl. Během jediného zátahu na konci čtyřicátých let Zátopek závodil tři roky takřka každý týden a nikdy neprohrál. Jeho celkové skóre za toto období činilo 69:0. I s takto nabitým programem zvládal ještě týdenní tréninkové dávky přes 260 kilometrů. V roce 1952 dorazil na olympiádu v Helsinkách. Protože český tým měl jen málo závodníků, mohl si vybrat, na jakých vzdálenostech bude závodit. Vybral si všechny. Postavil se na start závodu na 5000 metrů a zvítězil v novém olympijském rekordu. Poté se přihlásil do závodu na 10 000 metrů a získal své druhé zlato v dalším novém rekordu. Nikdy dřív neběžel maratón, ale co na tom záleželo? Se dvěma zlatými medailemi na krku už nemohl nic ztratit, proč tedy práci nedokončit a nezkusit to? Brzy se ukázala jeho nezkušenost. Byl horký den, takže se Angličan Jim Peters, tehdejší držitel světového rekordu, rozhodl vedro využít, aby Zátopka setřásl. Na značce deseti mil se dostal už na deset minut pod svůj vlastní světový rekord a vzdaloval se poli ostatních závodníků. Zátopek si nebyl jistý, jestli takové tempo může někdo vydržet. „Promiňte“ doběhl vedle Peterse, „tohle je můj první maratón. Neběžíme moc rychle?“ „Ne, “ odsekl Peters, „moc pomalu." Jestli byl Zátopek tak hloupý, aby položil podobnou otázku, jinou odpověď si nezasloužil. Zátopka to překvapilo. „Říkáte pomalu?“ ověřil si raději. „Jste si jistý, že máme pomalé tempo?“ „Ano, “ přitakal Peters. Vzápětí zůstal jako opařený. „Dobrá. Díky.“ Zátopek vzal Peterse za slovo a vyrazil. Když vyběhl z tunelu na stadion, přivítal ho ohlušující jásot. Nejenom od fanoušků, ale i od sportovců všech národů lemujících trati, aby ho pozdravili. Zátopek protrhl cílovou pásku ve svém třetím olympijském rekordu..."
Číst více Číst více

Více od autora:

Christopher McDougall

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat