Jaro 1811, bitva ve vesnici Fuentes de Oñoro na španělsko-portugalské hranici, kde čtyřicet tisíc Angličanů a Portugalců stálo proti padesáti tisícům Francouzů. Cornwellova cesta po stopách bojů armád generála Wellingtona pokračuje a Sharpe u toho nemůže chybět, stejně jako nový vynález - koule poručíka Shrapnela. Francouzi se chovají jako čím dál větší hovada a šlechetná jekillovská Sharpova polovina má co dělat při věčných konfliktech s tou druhou, krutou hydovskou. Ta tentokrát (mimo jiné podrazy), vymyslí originální způsob, jak zabránit nespokojeným Irům v dezerci. K dalšímu autorovu zpestření děje můžeme připočítat, že na scéně se snad poprvé objevuje kráska, která se k našemu hrdinovi chová s odporem, a také že Sharpe se dostává do teď snad už opravdu neřešitelných existenčních problémů. 90 % (aktuálně 81 hodnotících s průměrem 91 %). … A znovu francouzské bubny ztichly a opět zaznělo hromové Vive l’Empereur!, tentokrát však s protaženou poslední slabikou, jež přešla v dlouhý řev, který jim vydržel do chvíle, kdy je velitelé poslali do útoku. „Bůh nás chraň,“ řekl Harper při pohledu na tmavou vlnu, která zaplavila vzdálený břeh. … Její rozcuchané vlasy ho šimraly v obličeji. Cítil, že voní po růžové vodě. Snažila se ho kopnout a udeřit loktem, ale držel ji pevně a proti jeho síle nemohla nic zmoct. První ze psů se k nim už blížil.

Richard Sharpe a s ním i Pate Harper mi už tak nějak přirostli k srdci. Bernard Cornwel opět skvěle popsal okamžiky bitvy, tentokrát u vesničky Fuentes de Oňoro. No, máme rok 1811 a už nám pan Cornwell natáhl dobrodružství vojáka Sharpa na nějakých 12 dílů... Nicméně těším se na další :-D Jasných pět hvězdiček ;-)