Rány na cti nejsou špatné, jen ničím konkrétním nenadchly. Už šikovný hrdina, který se hned v prvním boji ukáže být lepším válečníkem než lety zocelení veteráni, mě na začátku lehce znervóznil. Já beru, že měl za sebou spoustu hodin šermu, jenže v bitevní vřavě bývá umění férového duelu úplně k ničemu. Následná dějová linie se pak odvíjí zcela v duchu dobrodružných románů tipu „kterak se mladík novým velitelem jednotky stal, a byl tak dobrý, až byla jeho jednotka nejlepší a jeho muži by za něj ruku do ohně dali“. I přes povšechné rozpaky ale nemohu román hanět. Nabízí přesně to, na co se tváří a jste-li milovníkem římských válečných románů, neměli byste být zklamáni, spíše naopak. U mě Římané nezabodovali čistě ze dvou důvodů - příliš průhledná až otřepaná zápletka a nezajímavý hrdina, nevybočující z běžných standardů. Jak mi učarovali Balista Harryho Sidebottoma či Macro s Catonem Simona Scarrowa, tak mě Marcus Aquila Anthonyho Richese nechal naprosto chladným.

Marcus Valerius Aquila je novým cisárom Commodom označený za zradcu Rímskej ríše a pred vrahmi sa ukrýva na najsevernejších hraniciach impéria v rímskej Británii. Pod falošným menom tu slúži na Hadriánovom vale. Okrem toho, že sú mu cisárovi ľudia stále na stope, tak vypukne vojna so severnými kmeňmi a on ako veliteľ centúrie musí čeliť aj tejto hrozbe. Rány na cti sú momentálne asi najlepším historickým románom s tematikou antického Ríma aký som kedy čítal. Príbeh nie je niečo nového, ale má výborné postavy, dialógy a hlavne prostredie, v ktorom sa odohráva. Hlavná postava sa musí skrývať pred oddanými mužmi cisára a dostane pod svoje velenie na Hadriánovom vale 9. centúriu. Ako cudzinec si musí vydobyť rešpekt pred ostatnými centurionmi, ale aj svojimi vojakmi. Prvá polovica knihy sa venuje hlavne vzťahom medzi Marcom a ostatnými postavami. K žiadnym bojom tu zo začiatku v podstate nedochádza, ale celý dej vrcholí vojnou proti vzbúreným kmeňom. Finálna bitka je vynikajúcim záverom knihy. Disciplinovanosť vojakov a rímsky spôsob boja je tu spracovaný parádne. Rozdiely medzi trénovanou armádou a divokými barbarmi sú v tomto diele veľmi dobre vykreslené. Napriek tomu armáda vzbúrencov vzbudzuje rešpekt a môže za to predovšetkým ich počet, ale okrem toho aj hlavný veliteľ, ktorý má pred Rimanmi určitý rešpekt. Výborne spracovaná záverečná bitka, skvelé postavy, hrôzu naháňajúci nepriatelia a výborné dialógy robia z tejto knihy v rámci žánru naozaj vynikajúce dielo. Ešte viac ma potešilo, keď som sa dozvedel, že to je len prvá kniha zo série a má ďalších asi 10 častí, ktoré sú pokračovaním príbehu Marca Valeria Aquila.