Malý formát, málo stránek, a hodně detailních informací o zničení města Varšavy a vyvraždění jejich obyvatel. Jak dokáže jeden národ odpustit druhému národu něco takového? Z poválečné historie až do dnešních dnů mám dojem, že Poláci snáze odpustili Němcům genocidu než Rusům nečinnost. Dobrá kniha o hrozných věcech!

Edice Magnetka opět nezklamala. V přehledné podobě přináší pohled na klíčové i méně známé události dějin, nejvíce z oblasti druhé světové války. Příběh varšavského povstání, které vypuklo 1. srpna 1944 a skončilo až po neskutečných 63 dnech, je dalším smutným a především tragickým střepem do mozaiky druhé světové. Je to nesmírně zajímavé téma, o kterém jsem předtím věděl v podstatě jen to, kdy proběhlo (a také to, že ho Stalin nechal vykrvácet). Dokumenty na ČT2 jsou sice skvělé, ale o této kapitole polských dějin se většinou zmiňovaly jen okrajově. Miloslav Jenšík se nevěnoval pouze varšavskému povstání, ale komplexně pojal vývoj událostí předcházejícím létu 1944, včetně toho, že Stalinova nenávist k Polákům sahala už k roku 1920. Je nepředstavitelné, co všechno se v průběhu povstání odehrálo. Taktika "spálené země" a ohavné běsnění ze strany nacistů na straně jedné a záměrná nečinnost Rudé armády na druhé straně vytváří z této události tragický příběh. Vzhledem k nezáviděníhodné poloze Varšavy byl její osud zpečetěn už dříve. Ocitla se mezi dvěma nejkrutějšími režimy všech dob v čele s megalomanskými, nenasytnými vůdci, kteří mají na svých rukou krev desítky milionů lidí. Od pana Jenšíka jsem z Edice Magnetka četl Heydrich kontra Anthropoid a Commandos útočí, kterou řadím z těchto třech knih nejvýše. Za příběh o varšavském povstání dávám čtyři hvězdy, protože ne vždy mi seděl autorův styl psaní (moc vykřičníků) a navíc bylo v knize dost chyb, což na mě působilo tak, jako kdyby někdo neměl čas na čtení rukopisu.