Temperament je součástí naší osobnosti a je asi ze 60 % vrozený. Společně s autonomním nervovým (vegetativním) systémem ovlivňuje naše individuální psychosomatické reakce na stres, léky, fyziatrické procedury, ale také na adaptaci jedince a jeho biopsychosociální interakce. Při zátěži vyvolá autonomní nervový systém různé somatické potíže - u někoho spíše trávicí, u jiného kardiální, u dalšího ovlivňuje různé bolestivé stavy. Monografie se zabývá objektivizací vlivu autonomního nervového systému na kardiovaskulární aparát, na kožní a biochemické změny, na reakce po některých lécích aj. Dále se věnuje vztahu autonomního nervového systému k psychickým chorobám a různým způsobům fyziologického ovlivňování autonomního nervového systému, např. účinkem biofeedbacku, akupunktury a balneofyziatrie. Vysvětluje různé psychofyziologické pojmy, jako je orientační reakce, habituace, aktivační hladina apod. Popisuje psychofyziologické a biosociální teorie temperamentu a jejich vztah k autonomnímu nervovému systému (u dimenze extraverze, neuroticismu, úzkostnosti, impulzivity, vyhledávání novosti a vzrušení, základních vlastností nervového systému, typu chování A aj.). Nejsou opomenuty vztahy mezi autonomním vegetativním systémem a tělesnou konstitucí i osobnostními poruchami. V experimentální části knihy jsou porovnávány neurofyziologické indikátory autonomního nervového systému a elektroencefalogramu u neurotiků a kontrolní skupiny a je sledována individuální reaktivita po různých zátěžích. Kniha je určena lékařům a psychologům se zaměřením na psychosomatickou a psychofyziologickou problematiku.