Prvních skoro 100 stran knihy autor věnuje své návštěvě Polska a popisem polských měst a míst, kde se odehrával osud Herslha Sperlinga- postavy, o které pojednává tato kniha. Dále popisuje jeho život a utrpení v Treblince, útěk z tohoto tábora a následně pobyt v Osvětimi a Dachau. Tyto dva tábory popisuje jen sporadicky. Pak se autor zabývá osobností a osudem Sperlinga-hlavně tím, jak ho pobyt v těchto táborech poznamenal. Hershl Sperling se nikdy z tohoto utrpení úplě nevzpamatoval a po smrti své ženy spáchal sebevraždu. Tento osud potkal i jiného přeživšího z Treblinky- Richarda Glazara, který napsal knihu "Treblinka,slovo jako z dětské říkanky". Tuto knihu doporučuji těm, kteří chtějí číst o Treblince více. Každopádně vzpomínky těch, co přežili koncentrační tábory byly tak destuktivní a poznamenávaly psychiku přeživších do takové míry, že i po několika desetiletích života v relativním klidu tito lidé končili svůj život sebevraždou...

Ne že by se kniha četla TAK špatně, ale jediné, co mě opravdu zaujalo, bylo samotné Hershlovo svědectví sepsané po válce. Popsání prostých fakt bez jakýchkoli emocí působilo děsivě. Naproti tomu zbytek knihy se podle mě více zabýval pocity a prožitky autora z cest do Polska, z toho, jak koncentráky působily na něj, což mi v daném kontextu připadalo velmi sobecké a možná trochu pokrytecké. Za sebe až na posledních cca 10 stran bohužel doporučit nemůžu