Trochu mi to připomnělo Steinbecka O myších a lidech nebo film Koně se také střílejí. Úroveň těchto děl však Krkavci, alespoň pro mne, bohužel nemají. Situace je sice napínavá, ve hře jsou peníze z Jackpotu a vyděrači hrozící smrtí rodině s výhrou, ale tak nějak je tam pro mne až příliš tupohlavosti, packalství a neumětelství. Snad jsem pochopil, že to mělo zvýšit uvěřitelnost příběhu a takto to beru, ale mám raději příběhy, kde mají postavy v hlavě funkční mozek. Zde ho má pouze jeden policajt a taky mu hodně dlouho trvá, než mu myšlenky dorazí do procesoru. Thriller je to určitě dobrý a může se i líbit.

Bezvadný nápad, ale provedení mi nesedělo. Trochu s tím souvisí ne zcela upřesněné charaktery jednotlivých aktérů. Přestože by jejich povaha měla být dána základními motivacemi, neustále se to mění v závislosti na té které situaci a člověk si jen těžko může někoho oblíbit, nebo nenávidět. George Dawes Green se tím asi snaží vystihnout přirozenou podstatu člověka, kterýžto v zásadě nemusí být od přírody grázl, aby se dopustil zločinu. Jenže díky tomu teror, který zažívá postižená rodina, nevyznívá úplně autenticky, což ještě podtrhuje delší čas, který s nimi kriminálník tráví. Tohle je plán, jehož proveditelnost závisí na rychlé akci a každý další den navíc pouze nahrává jeho fatálnímu selhání. Jsou tu ovšem dobré momenty, i když z dnešního pohledu možná zastaralé. Ústřední námět s vydíráním je parádní, stejně jako bezděčné varování před ztrátou soukromí prostřednictvím Myspace. Brzy však „mrazivý“ thriller sklouzl do roviny šedivého průměru, jenž pro mě ztratil říz po ústředním zvratu.