Jana Šmída mám moc ráda, jako doprovod jsem si ke čtení pouštěla staré díly jeho Postřehů odjinud z Bretaně (které uvádí neskutečně příšerná hudební znělka, naprosto rve uši). V Bretani jsem nikdy bohužel nebyla, ale knížka mě nalákala - moře, skály, divokost, tajemnost, námořníci, smrt. Vypadá to na věru záhadný kraj... i když, zajímalo by mě, jak moc se tento region změnil za těch dvacet let :) Mrknu i na druhý díl Obrázků, a snad se dozvím :)