Parodie nikdy nebyla mým šálkem, takže jsem tuhle sbírku humoristických povídek otevíral s jistotou, že ji minimálně po prvním příběhu zavřu a zapomenu. Hovno Majere, hovno máš. Tedy ne, že by šlo o nějak moc stráveného času. Těch necelých dvě stě stran uteklo jako voda, přičemž literární eskamotérství Michala Tesáčka okouzlí svou hravostí natolik, že člověk svět kolem ani nevnímá. To je dáno tím, že se autor málokdy opakuje a každý text představuje něco jiného, než co předložil o chvilku dříve. Takže jestli vám nevadí vpravdě šílený humor, pak je Kniha rozkoše a hrůzy skvělou volbou. A jste-li na kočičky a taky trochu zoofil, pak už nemáte vůbec co řešit. Přes všechnu tu chválu však soubor poskytuje jen krátké hříčky. Něco je poctou obrozenecké pornografii, něco zas utahování si z historické fantasy, jinde je znát fascinace tvorbou Káji Saudka a kdo rád Frantu Kotletu, může se dozvědět, jak to ve skutečnosti bylo s jeho osudem. PS: Slipy z předkožky ledního medvěda jsou hodně cool.

Musím říct, že to nebylo přímo pro mě. Ale to neznamená, že si kniha nenajde své čtenáře. Zkrátka každý má rád něco jiného, takže pokud knihu máte, neváhejte si jí přečíst, snad vás můj komentář neodradí od čtení.