Objednávka

Kup si svou revoltu!

Kup si svou revoltu!
Tištěná kniha

86 % (53 Hodnocení)

Kup si svou revoltu!

86 % (53 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

rok vydání 2012

273 Kč

Běžná cena 333 Kč

Ušetříte 60 Kč

Vyprodáno

Podrobnosti

O knize

Kontrakulturní vnímání společnosti se vrylo tak hluboko do našeho chápání společnosti, že ovlivňuje všechny aspekty společenského a politického života. Joseph Heath a Andrew Potter ve světoznámé knize Kup si svou revoltu!, přeložené do bezmála dvaceti jazyků, nejen analyzují zdroje myšlenkového proudu, který již po...
Kontrakulturní vnímání společnosti se vrylo tak hluboko do našeho chápání společnosti, že ovlivňuje všechny aspekty společenského a politického života. Joseph Heath a Andrew Potter ve světoznámé knize Kup si svou revoltu!, přeložené do bezmála dvaceti jazyků, nejen analyzují zdroje myšlenkového proudu, který již po několik desetiletí...
Kontrakulturní vnímání společnosti se vrylo tak hluboko do našeho chápání společnosti, že ovlivňuje všechny aspekty společenského a politického života. Joseph Heath a Andrew Potter ve světoznámé knize Kup si svou revoltu!, přeložené do bezmála dvaceti jazyků, nejen analyzují zdroje myšlenkového proudu, který již po několik desetiletí opanuje levicové myšlení, nýbrž nastiňují i možné cesty, kterými bychom se měli ubírat, abychom začali konečně opravdu „odklízet ten nahromaděný chaos, kterým nám konzumerismus zaneřádil životy“.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

86%

(53 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

16.10.2019

12

„Nightwish neposlouchám, jsou strašně mainstreamoví!“ „Jsem cestovatel, ne turista! Nejezdím tam, kam všichni, objevuji!“ „Džíny a tričko z H&M nosí každý, já radši skutečný styl z *doplňte libovolnou masivně rozšířenou značku alternativní módy*“ „Bankovní účet nevedu, adresu nemám aktuální a odvody minimalizuji, jak můžu. Na rozdíl od ostatních nebudu otrokem státu!“ Kdo se s někým takovým nikdy...
„Nightwish neposlouchám, jsou strašně mainstreamoví!“ „Jsem cestovatel, ne turista! Nejezdím tam, kam všichni, objevuji!“ „Džíny a tričko z H&M nosí každý, já...
„Nightwish neposlouchám, jsou strašně mainstreamoví!“ „Jsem cestovatel, ne turista! Nejezdím tam, kam všichni, objevuji!“ „Džíny a tričko z H&M nosí každý, já radši skutečný styl z *doplňte libovolnou masivně rozšířenou značku alternativní módy*“ „Bankovní účet nevedu, adresu nemám aktuální a odvody minimalizuji, jak můžu. Na rozdíl od ostatních nebudu otrokem státu!“ Kdo se s někým takovým nikdy nesetkal, ten kolem sebe takové perly nejspíš hází do dnes. Byť mi autoři ve svých tvrzeních občas přišli příliš sebevědomí a nesmlouvaví a minimálně v jednom případě mám podezření na špatnou práci se zdroji (to opěvované znásilnění v Atlasově vzpouře si fakt nemůžu vybavit), jde o pěkné shrnutí kontrakultury. Takový ucelený obraz toho, proč jsou i rebelové jen členy stáda a proč být ovcí ve stádu nemusí a často není nic špatného. Pár věcí jsem si uvědomovala již před četbou, dost jsem jich vnímala podvědomě a hodně zde uvedených souvislostí mi unikalo. Pro mě tedy rozhodně přínosná četba, která bavila, poučila a zase mi trochu upravila vnímání světa. Musím ovšem přiznat, že neustálé opakování základní myšlenky autorů („Kontrakultura podporuje to, proti čemu se snaží bojovat.“) se mi po čase začalo trochu zajídat. Díky své prostotě a univerzálnosti se dala vztáhnout na všechny verze kontrakultury (od oblečení přes hudbu po ekologii až po snahu o naprosté vymanění se ze společnosti), díky čemuž text po čase působil dost repetitivně. Dvě věci, které se mi fakt líbily: 1) Závod na dno - termín, který mi konečně pomohl pojmenovat jev, jenž často vídám ve všech oblastech. 2) Otázka: "A co když to tak budou dělat všichni?" - tímhle hodlám rozbíjet diskuze napříč internety!
Číst více Číst více
15.3.2016

7

"Kontrakultura téměř úplně nahradila socialismus jako základnu radikálního politického myšlení. Pokud je tedy kontrakultura mýtem, pak nepochybně patří mezi takové, které oklamaly obrovské množství lidí a měly nedozírné politické následky." Výborná a čtivá kniha, která mi zcela promlouvala z duše. Přiznám se, že jsem čekal trochu něco jiného a byl tak nesmírně potěšen, kam směřovaly myšlenky autorů, a...
"Kontrakultura téměř úplně nahradila socialismus jako základnu radikálního politického myšlení. Pokud je tedy kontrakultura mýtem, pak nepochybně patří mezi takové,...
"Kontrakultura téměř úplně nahradila socialismus jako základnu radikálního politického myšlení. Pokud je tedy kontrakultura mýtem, pak nepochybně patří mezi takové, které oklamaly obrovské množství lidí a měly nedozírné politické následky." Výborná a čtivá kniha, která mi zcela promlouvala z duše. Přiznám se, že jsem čekal trochu něco jiného a byl tak nesmírně potěšen, kam směřovaly myšlenky autorů, a nadšen jejich úžasným přehledem v literatuře a prací s ní. Nutné je zdůraznit, že kniha nekritizuje samotnou "kontrakulturu" a její umělecké projevy (sám jsem velkým fanouškem v knize zmíněného grunge, tak jsem si nebyl jistý, co kniha přinese), ale pouze její politickou rovinu. Kontrakultura se tak (i přes svou silnou společenskou kritičnost) stává problematickou pouze tehdy, pokud se v očích jejích vyznavačů stává zároveň i řešením (pokud má změnit svět k lepšímu)... přestože ti často svojí spotřebou "kotra-zboží" a svou individualistickou filozofií jen podporují systém, proti kterému sami protestují. Kritika tak je zaměřena na "kulturní levici" (u nás těžko takto souhrnně pojmenovat, často jde o radikální stoupence pravicové politiky), která těmito svými individualistickými postoji podkopává roli státu jako aktéra, který jediný může zajistit nápravu nedostatků systému, především pak kvalitní sociální prostředí. Narcistní zájem o osobní růst a blaho tak potírá zájem a snahu o sociální blaho. Pozornost lidí je odpoutána od stále se prohlubujících sociálních rozdílů, od stále slabšího státu stojícího proti stále silnějším korporacím, od stále se zhoršující situace pracujících lidí. Návod nabízený "kulturní levicí" však nesměřuje ke snaze o změnu socio-ekonomických podmínek, ale k osobnímu osvobození v duchu kontrakultury... bez ohledu na to, v jakém systému žijeme. Je tak poukázáno na zajímavý paradox, na který upozorňuje i Tony Judt (a nepřímo i Jan Keller)... přestože se revolta 60. let (i na ni navazující) zaštiťovala radikálně levicovými myšlenkami, svým silným individualismem nastartovala stále se rozvíjející pravicový neoliberalismus, který podkopává zbytky sociálního státu jako levicového výdobytku Západu. Přestože jsem občas nesouhlasil s některými až příliš modelovými ekonomickými úvahami autorů, jejich politické a filozofické úvahy a závěry mi byly velmi blízké... stejně jako podpora systémové politicko-ekonomické levice (posilující regulační roli státu) a důkladná kritika individualistické kulturní levice (tyto snahy naopak ničící). Autoři však byli schopni jít hlouběji a rozvinout tento problém do širší podoby, než jsem byl kdy vůbec schopný pomyslet. To mě dokázalo nadchnout i inspirovat zároveň.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat