Kniha se mi celkem líbila. Styl paní spisovatelky a její psaní dlouhých předlouhých vět mi ale moc neseděl. Příběh byl hezký, propletené nelehké osudy všech postav mě bavily. Nejvíce se mi líbilo období dětství. Část odehrávající se v Římě mě tolik nebavila. Evin křivý dům jsem úplně viděla před očima a vlastně celou vesnici.

Nádherná kniha, i když není snadná na čtení. Dlouhé odstavce, dlouhá souvětí, žádné dialogy... Atmosféra Éviny zahrady nebo rozpálených uliček Říma na vás doslova dýchá z otevřených stránek. Opakující se obrazy jsou jako refrén známé písně (můstek nad vlčími máky, nakřivo visící branka, plechová krabička se skleněnými kuličkami...). Každá z postav zažije chvíle štěstí i kruté rány osudu. "Světlé dny si ponechám, temné vracím osudu."