Zatím poslední kniha Země upírů, přeložená do češtiny, se drží v pevně vymezených mantinelech Knightovy tvorby. Ani tentokráte se tedy nedočkáme nějakého objevného eskamotérství nebo snad změny struktury vyprávění. Dostáváme prostě přesně to, na co jsme u Knighta zvyklí, nic víc a nic méně. Někomu to takto jistě bude stačit, někdo jiný by se zase pro změnu mohl cítit neuspokojen či dokonce ochuzen, nicméně je třeba Knightově sérii zcela po právu přiznat hodně vyrovnanou úroveň, která se nikdy nezaprodala ani nepropadla do temnot nudy a nezajímavosti. To, že to nevytáhl až na vrchol potravně-literárního řetězce, je možné mu odpustit, neboť každá ze šestice knih Země upírů je poctivá, opravdová a vykutaná z hlubin inspirace od prvního do posledního písmene. Takže ano, mohla to být ohromující sága, hýřící miliónem nápadů, které by téma upírských mimozemšťanů rozvinuly do impozantních rovin, ale mohla to také být neskutečná pohroma. To, že to nedopadlo tak ani tak, je v pořádku. Knight si prostě vybral cestu středem, jednoduchou, ale v žádném případě ne zahanbující.

Nic není, jak se zdá. Jenom Valentinova pevná vůle a mravní kompas malinko poodhalí další díl pravdy. A jako dík za to se vrátí skoro ztracený a zničený Anh-Kha. Ale otázek nějak zůstává více - jaký byl Valentinův otec opravdu? A co bude s Blakem? A trvale - mají lidé šanci se zbavit Karanů? Jaké je role Osévačů? A kam se dočasně poděli? A zná někdo odpověď na to, proč už další díly nebyly přeloženy do češtiny? No nic, děkuji Igorovi za to, že nám Valentina přinesl, a ostatním, že mi tuto ságu doporučili. Nelituji.