Vzpomínková pravdivá kniha z pakárny za Husáka. Vojnou se to nazvat nedalo, protože z vás vypatlané zelené gumy vojáka neudělali. Nechápal jsem, jak někdo bez mozku, s nulovou inteligencí může velet a vydávat nějaké rozkazy. Šikanu jsem nikdy nepochopil. Chápu ještě, když třeba 30 silnějších magorů šikanuje jednoho či dva slabší, ale nepochopím proč 30 zobáků dělalo voly jednomu či dvěma mazákům. Proč zobáci mazákům, zvlášť když jsou v přesile nerozbijí huby a vše si nechají líbit. Dva roky naprosto ztraceného života, které nedaly nikomu nic. O nějakém výcviku či bojových umění, přežití, strategii nemohla být ani řeč. Jen vymývání mozků PŠM, služby, později děsná nuda na bidle a čekání na civil. A mezi samýma pakama,mantákama, Maďarama, Lakatošama a šalenými východňáry. Od knihy jsem čekal trochu víc do hloubky problému šikany, tohle je z pohledu absy, který se měl relativně dobře. Samé vycházky, opušťáky, šikana či rozbíjení huby téměř žádné. Prostě měl dá se říct veget oproti vojákům bigošům, motostřelcům apod. Raději bych knihu od nějakého šikanovaného záklaďáka, který to tak tak přežil, něco drsnějšího. Grázlovi Karvayovi bylo nakonec odpuštěno 21 ostrých? A v Janovicích, prý nejhorší pakárně v zapádním okruhu!!! U nás v Kdyni (kousek od Janovic) se i těm slušným neodpustil ani jeden den basy a museli ho nasluhovat.

Čtivá a zábavnou formou psaná kniha o zážitcích z roční vojny v polovině 80. let. Autor pravdivě popisuje špatné vztahy mezi zobáky, mazáky. Kdy nezáleželo na osobě samotné, ale jen na tom, za kolik to kdo má do civilu. Je zde nepřímo popsána i šikana zobáků. Pro mě možná až moc povrchně. Rád bych se dozvěděl, čeho všeho jsou lidé schopni, když mají možnost.