Mám z této knihy akorát takový pocit neúplnosti, na konci nečekalo, jak jsem zvyklý, žádné vyvrcholení, žádný zlom, vše zůstává rozjeto a otevřeno. Kresba není přímo odfláknutá, problém bych spíš viděl ve velikosti panelů, kdy to zdá se Ellis s Robertsonem trochu lepili a nastavovali, místo by šlo určitě využít lépe, ale to máme stejné, jak někdo používá řádkování 1,5, aby stejný objem textu vyšel na více stránek - a to já nemám vpravdě rád. Příběh s dětskými prostituty je opravdu silný a souhlasím, že je vrcholem knihy (zcela jistě na to má vliv to mimino co mám doma;-)), ale opět - chybělo tomu vyvrcholení ve formě sloupku, sociálního hurikánu a jakékoliv odezvy - ale jelikož otevřený zůstal i prezident, snad to ještě proběhne v následujících knihách. Těch pár stran, kdy přes celou stranu mluví vždy jeden "schizofrenní paranoik", "životní ztroskotanec" či snad pouze "oběť systému", jsou druhým pomyslným vrcholem celé knihy. Z předkládaného stavu společnosti, který je kritikou dnešní a blízce budoucí doby občas fakt mrazí až na kulach, už to není všechno až zas taková sranda. Za mě opět vysoko kolem 95% a s netrpělivostí očekávám další díl.

Spider Jerusalem dělá prohlídku po městě, kde byste opravdu žít nechtěli. Tvrdá, utopická přehlídka svinstev a jednoho novináře, který se s tím snaží něco dělat. Boj s větrnými mlýny. Transmetropolitan u mě nabral druhý dech.