Je to moc pěkný cestopis, lépe řečeno běhopis. Pochybuji, že by kniha mohla zaujmout čtenáře, kteří nemají s během nic společného, ale pro běžce a jejich fanoušky je určitě moc zajímavá. Pěkné nahlédnutí do zákulisí černých antilop, co zdobí čela městských maratónů po celém světě.

Po přečtení této knihy si již z reportáží z maratonů neodnesete jen informaci „zase vyhrál nějakej Keňan“, ale dokážete si představit, co je to za člověka, z jakého pochází prostředí, čím si prošel v tréninku a v životě, co pro něho znamená umístění na bedně. Nejde samozřejmě takhle jednoduše kategorizovat, ale fakt, že se A. Finnovi podařilo narušit určitou anonymitu těchto úspěšných afrických sportovců, mu neodpářeme. A navíc to udělal čtivou (částečně i lehce cestopisnou) formou s dojemným závěrem. Závidím všem, kteří měli tu čest proběhnout se v okolí keňského Itenu, ochutnat kukuřičné ugali, zazávodit si na akci, kde před startem musí nad trasou prolétnout vrtulník, aby rozehnal volně pobíhající lvy. Pro člověka s běžeckým srdcem parádní dovolená :-)