Nejsem nijak na poezii, sama od sebe jsem si nikdy žádnou dospělou knihu s poezií nepřečetla - nejsem tedy někdo, kdo tohle umí nějak zvlášť ocenit. Dětem čtu dětské říkanky, to jo, vím, že děti to potřebují. Už jsme doma ale měli podobných knížek s dětskými básničkami hodně a neměla jsem vůbec v úmyslu kupovat nějakou další. Ale tato kniha mě prostě zaujala a dětem jsem ji koupila - ty básničky tam jsou krásné, u mnohých se mi hnaly slzy do očí - vyvolávaly ve mně nostalgii, pocit dobra, krásy. Jsou tam nádherné slovní obraty, témata, dýchá z toho atmosféra. Jsou to básničky vhodné až tak od 4 let, né úplně na začátek. Kdykoliv je čtu, vždycky mám stejnou reakci - některé nedokážu dočíst, aniž by ve mně nevyvolaly silné emoce a oči se mi nezalily slzama. Vím, že to zní pateticky, ale je to první knížka básniček a říkanek pro děti (a máme jich doma asi 20 dalších), která na mě takhle působila. Přitom Žáčka znám - máme od něj doma další asi 4 knihy. Možná jsem to jen já, nevím, jestli by ty básničky takhle prožívali i druzí.

Hezké obrázky i básničky pana Žáčka.