V první řadě je třeba říct, že Příběh Zoe je vlastně převyprávěním Poslední kolonie, jen s tím rozdílem, že zápletku tentokrát vidíme očima -náctileté dívky, kterou John Perry adoptoval. Jestli tedy čekáte nějaké to vyhrocení událostí, budete zklamáni. Zdali naopak smutníte, že se John Scalzi ve třetím díle Koloniálních válek dostatečně nevěnoval všem dějovým nuancím, snad vám román přinese vnitřní čtenářské zadostiučinění. Ovšem - a to je asi nejdůležitější -, jste-li v očekávání další povedené military SF, budete se muset Příběhu Zoe vyhnout obloukem. Tentokrát přijde ke slovu čistokrevná dobrodružná sci-fi, navíc lehce říznutá mládežnickým pohledem na svět. Přesto jsem si z knihy užil každé písmenko. Scalzi je skvělý spisovatel, který pobaví a zároveň dokáže udržet akci v chodu. Jeho styl vyprávění je neustále podbarven nadsázkou, přitom dokáže přijít i s nějakou podnětnou myšlenkou. A jeho představa, že lidstvo je ve finále největší egoistická zhouba vesmíru, je jednoduše výborná.

Nevidím to tak čierne, ako iní čitatelia, no zároveň musím dodať, že spisovateľ by nemal (hoci aj na nátlak fanúšikov) rozprávať to isté dvakrát. Takže "Príbeh Zoe" je fajn hoci (takmer) všetko už bolo povedané v knihe "Posledná kolónia". Tento istý postup zvolil aj Orson Scott Card (na ktorého v doslove Scalzi odkazuje) a napísal, podľa mňa, horšiu verziu príbehov Endera - akurát s tým rozdielom, že skalná základňa fanúšikov mu to zožrala z dôvodu "lebo Ender", čo je dosť málo. Tak ako píše užívateľka "Metla", nemám už ten správny vek (teda -násť) a ani správne pohlavie, aby som nad knihou žasol, no príbeh som si z pohľadu Zoe užil. Na to, že je Scalzi chlap, tak to napísal veľmi dobre a hlavne, neroztiahol to na päťsto strán, stačilo mu tristo. :-) Za mňa je to fajn séria a už teraz viem, že na piaty diel sa teším.