Walliams napsal i mnohem lepší knihy. Do každého příběhu se snaží skrýt nějaké (morální) ponaučení. Většinou je důmyslně skryté, nebo nám ho alespoň autor nevnucuje snad na každé druhé straně, jako tady. Od Walliamse jsem toho četla dost, tak jsem si čekala, že by to mohlo být dobré jako Ďábelská zubařka, všechny tři díly Nejhorších dětí na světě, nebo třeba Příšerná teta a Malý miliardář (tam je sice ponaučení také zřejmé, ale je podané daleko nenucenějším způsobem). Jenže ono nebylo. Tahle kniha je nejhorší z těch, co jsem od něj četla. Tento příběh byl nepovedený, nepobavil (narozdíl od jiných knih, které mi vykouzlily úsměv na tváři), byl příliš krátký a ponaučení nám Walliams příliš vnucoval. Celkově knihu hodnotím jednou hvězdou.

Některé Walliamsovy knihy jsou postavené na ztřeštěném příběhu. Tato má příběh jednoduchý, až všední, ale spíše se zaměřuje na morální poučení. Knížka se opět čte rychle a jedná se o milé čtení, i když místy smutné, ale nakonec samozřejmě zvítězí spravedlnost. I tak ale v rámci Walliamsovy tvorby lehký podprůměr.