Když jsem začala knihu číst, tak jsem si říkala, že ji psal "zamindrákovaný" chlap, který píše, že děti nemají být na prvním místě a že za všechno může matka.. Dala jsem knize ještě jednu šanci a udělala jsem dobře. V dalších stránkách už toto téma rozebírá více do hloubky a nemohu jinak, než s ním souhlasit. *Velmi často se stane, že dítěti nepřinese radost ani zrození, ani první měsíce života, a sladký život nenastane ani potom. Následují neustále zákazy, tvrdá výchova a zlom vnitřního světa dítěte, doprovázený neustálým vměšováním do jeho osobního života. Mnohem víc radosti mají z narození dítěte rodiče. Chtějí mít doma poslušnou hračku, která bude bez námitek bezpodmínečně plnit jejich přání a zrealizuje jejich vlastní neuskutečněné sny. A když si se svou hračkou pohrají, začnou vůči ní vznášet požadavky. Čím je dítě starší, tím víc je po něm požadováno a tím silněji v něm rodiče chtějí vyvolat pocit povinnosti.

"Největším pokladem života nejsou děti, ale láska (nejen k dětem). Mateřská láska ve skutečnosti obsahuje jen málo opravdové lásky. Bez lásky k muži není skutečná mateřství nikdy možné. Štěstí svým dětem předají jen šťastní rodiče." Velmi zajímavá kniha. (2013)