Dějiny Ostravy, jejíž tvář tak výrazně poznamenal industriální rozmach 19. a 20. století, se věnují historii města od prvního využití uhlí lovci mamutů ze slojí vystupujících na zemský povrch na Landeku až po události na počátku třetího tisíciletí. Ostrava, založená ve 13. století, se v počátečním období své existence stala správním, hospodářským a obchodním centrem severovýchodní části olomouckého biskupství na hranici Moravy a Polska. Po slibných počátcích v prvních staletích své existence však začala vlivem změněné politické i ekonomické situace ztrácet na významu a na prahu 19. století stanula jako stagnující malé řemeslnicko-zemědělské poddanské město. Cesta přerodu v industriální centrum rakousko-uherské monarchie byla vytýčena třemi základními milníky – objevem uhlí, založením Vítkovických železáren a příchodem železnice, Severní dráhy císaře Ferdinanda. Jimi byl na dlouhá desítiletí udán kurs dalšího rozvoje města i celé ostravské aglomerace. Rychlý růst byl doprovázen postupnou integrací 33 sousedních obcí a měst. Ostrava se stala dominantním hospodářským, správním i kulturním centrem severní Moravy a Slezska a tento status si dokázala obhájit i navzdory nelehkému období ekonomické transformace v 90. letech 20. století.