Knihu jsem četl až jako dospělý, kdy možná unaven životem střídám dětské knihy s knihami pro mládež. Od samého začátku jsem váhal, má-li se příběh brát doslova, nebo je-li to jen závěrečné snění Karla před smrtí, představa toho, co by rád prožil, kdyby to bylo možné. A závěr mě přesvědčil, že to bylo opravdu jen snění, protože kdyby ne, oba bratři by "nezemřeli podruhé". Jonatán zemřel a Karel také, jen si před svojí smrtí vybájil příběh, ve kterém je zdravý a se svým bratrem. Děsně smutné. Pak jsem si o knize četl na internetu a zjistil, že ji doprovázely kontroverse, nebyla vydávána. Nepřekvapuje mě to, i když si myslím, že vydávána být měla. Následně jsem si přečetl všechny komentáře zde. Hodně mě překvapil jeden, ve kterém se píše o autorském komentáři AL (který v mé knize nebyl) - přesně tak jsem to vnímal! A i proto nemohu souhlasit se všemi, kdo se podivují "závěrečné sebevraždě" - jinak to prostě skončit nemohlo, než že se Karel zbavil strachu ze smrti. A trochu se podivuji těm, kteří nadhazují, že v jejich dětství możná kniha nevyšla - není těžké zjistit si datum prvního vydání. ***** Velice, velice hezké.

Ano, souhlasím, je to kniha s filozofickým přesahem, o lásce, zradě, bolesti a především odvaze. Za mě ale ne! Kniha se mi prostě nelíbila, jsem ráda, že jsem ji dnes dočetla. Splnila jsem tím další čtenářskou výzvu a už víckrát se k ní nevrátím. Nevadí mi smrt v knihách pro děti, ale tady jí bylo až moc...