Krásná a velmi originální kniha. Je tvořena třemi značně odlišnými díly, každý vyprávěný z pohledu jiné osoby, a fiktivním dopisem redaktorovi. První část může být chápána jako alegorie nebo doslovně jako fantastický příběh - je to asi vcelku jedno, jelikož v říši ducha realita a symbol splývají. Na ni se zřejmě nejlépe hodí podtitul "achymistický román", i když se středověkými alchymistickými díly má máloco společného, snad až na planetární symboly, které jsou zde však použity zcela neortodoxně. Svou příběhovou formou by snad mohla připomínat Chymickou svatbu Christiana Rosenkreuze, ale obsahem i sdělením je ten příběh značně odlišný, jinak začíná i končí a křesťanská pokora hraničící se sebeponižováním je zde nahrazena důrazem na vnitřní radost a odpoutanost. Příběh je čtivý, ale jeho celkový smysl není o nic zřejmější než smysl klasických alchymistických děl. Druhá část je relativně krátká a přijde mi spíše jako vsuvka, která má demonstrovat subjektivitu vnímání reality. Zato třetí díl přináší zásádní informace a je v podstatě klíčem k předchozímu textu a dává mu rozumově uchopitelný rámec. Smysl závěrečného dopisu mi poněkud uniká a dá se asi interpretovat různě. V každém případě se jedná o jedinečné dílo, které nemohu než doporučit a k němuž se v budoucnu pravdědpodobně ještě vrátím.