Uvědomuješ si, jakou odpovědnost s sebou nese to, že jsem Garfield?! Garfield mě nikdy moc nelákal. Vlastně jsem se mu vyhýbal jako kočka myši. Až jednou jsem dostal ránu pod pás. Při stěhování a předělávání knihovny na mě vypadl jeden jeho sešit. Ano, tento. Ani už si nepamatuju, kdy a jak se mi dostal do sbírky. Tak jsem jej z igelitu vyndal a přečetl. A tady jsou mé názory na těch málo krátkých příběhů, který sešit obsahuje. Citát: Opravdu bys měl vstát! To už jsem zkoušel, nepovedlo se. Víte, mám pocit, že jsem někde jinde. Desítky skečů a situací na které ihned po zavření sešitu zapomenete. Garfield mi dal jen chvilkové zasmání, ale bylo to boží zasmání. Až jsem z toho dostal hlad. Dneska sežeru rybu! Malá ochutnávka: Moje skrytá kamera zachytila, jak kradeš naši poslední koblihu! Hmmm, hmm... Dobře, tuhle bych chtěl zvětšit a z téhle udělat několik miniatur do peněženky. Při prožívání těchto skečů jsem si pustil skupinu Helloween a jejich studiové album Keeper Of The Seven Keys Part II. Vybral jsem z lednice 14 citátů a vložil je na profil mistra Jima Davise. V cestě mi jen stála kuchyň a na konci tunelu je vždycky světlo … z lednice. Citát: Když dáš dost kečupu, všechno chutná stejně.

„Ty jsi pro mě víc než domácí zvíře, Garfielde. Jsi jako můj syn. Tlustý, líný, neschopný syn.“