Poté, co jsem svou přítelkyni seznámil s jedním z témat Čtenářské výzvy a nadhodil, že se v jejím rámci potřebuji vrátit do dětství, byl jsem obdarován Knihou komiksů. Milé gesto, ale trochu vychýlené z časového rámce, neboť Frantovy obrázkové seriály vycházely v době, kdy jsem na ně nemohl narazit (v případě Malého Vinnetoua jsem ještě nebyl na světě a ostatní mě míjely v předškolním věku). Nicméně svou formou, zpracováním a obsahem se o návrat do dětských let jedná zcela jednoznačně. Hravé a veselé anekdoty (mluvit o seriálech mi přijde až rouhavě nadnesené) Karla Franty jsou prostě dětsky naivní, lehce přístupné a lámat hlavu si s nimi člověk opravdu nemusí. I přes svou nekomplikovanost s sebou přesto v mnoha případech nesou výborný nápad a zdařilou pointu (především Strašidýlko Kuk se v tomto ohledu vyznamenává). Na začátku jsem byl ohledně Frantova humoru značně skeptický, ale minimálně od poloviny knihy jsem se už smál povedeným vtípkům jednotlivých hrdinů na plné pecky. Je to komiksový pravěk, ale je roztomilý…

Tak som si s láskou zaspomínala na časopisy Slniečko, Ohníček a Pionier :)