Občas si přečtu knihu určenou dětem ,abych si trochu odpočinul a musím říci , že toto byla dobrá volba. Kniha mě hodně bavila ,užíval jsem si dobrodružství s Milem a cestoval s ním různými prapodivnými krajinami.

Je málo knih pro dospělé, které volím podle obálky. U dětských si tento druh volby občas dovolím a v tomhle případě to bylo velmi dobře. Toto podivuhodné dílko vzniklo v šedesátých letech, v anglicky mluvících zemích je poměrně fenoménem a bylo i zfilmované. U nás je v podstatě neznámé, možná se nevydalo kvůli překladu. Příběh je totiž založený na jazykových hříčkách. K čemu ho přirovnat? Možná k Alence za zrcadlem, ale je lépe uvěřitelný a lépe pochopitelný. Slovními hříčkami je podobný Vyskočilovu Malému Alenáši, ale děj je proti němu kontinuálnější a dějová linka jasnější. Vzhledem k jazykové "obtížnosti" bych tu knížku viděla pro děti tak od jedenácti výš, pokud budete předčítat, děj a některá slova a hříčky dovysvětlíte - zvládne i dítě mladší. Takže nezbývá než se ponořit do příběhu Mila, který se v životě děsivě nudí, nebaví ho škola, nebaví ho hračky, nebaví ho pobyt venku ani doma. Nebaví ho vůbec nic. Až když se v jeho pokoji objeví záhadná kartonová krabice s pokyny aby z ní sestavil mýtnou bránu, rozpoutá tím dobrodružství velmi nečekané. Ve svém elektrickém autíčku se dostane do světa ve kterém narazí na Numeropolis - město čísel, Logopoli - město slov, včelu která hláskuje, psa který má tělo z části tvořené budíkem aby hlídal zda někdo nemrhá časem. Ale taky třeba na zemi zvanou Letargie, zjistíte kdo je vlastně Randall a hlavně, jestli se Milovi podaří vysvobodit z vyhnanství dvě princezny - Nezištnou lásku a Ryzí pravdu. Mé doporučení - vydejte se na cestu s ním, nebudete litovat.