Po většinu knihy jsem měla pocit, že je to jedna z nejzbytečnějších knih, co jsem četla. Autor píše o tom, jak přebíráme nálady druhých lidí, a naopak jak okolí přebírá nálady od nás. A jmenuje snad všechny studie na toto téma, kterých se dopátral (bohužel bez zdrojů). Většinu z nich jsem znala z jiných knih, no neškodí si je oživit. Ale z těch všech vlivů nakonec máte pocit, že skutečně ani nemáte šanci být sami sebou, protože na vás furt něco působí (jak říká autor, klidně to může být nejlepší kamarádka kadeřnice vaší sestry, kterou ani neznáte), ale hlavně, není zcela jasné, kdy vlastně kdo ovlivní koho - kterým směrem ten přenos půjde. Zajímavé, že všechny studie byly založené na tom, že najatí herci přenášeli své chování na pokusné objekty, přenos opačný se jaksi netestuje. V závěrečných kapitolách se konečně dozvíme něco užitečného - jak lze šířit víc laskavosti do světa. Jak svým dobrým skutkem spustíme řetězovou reakci a dopad bude mít dle stejného pravidla opět dalekosáhle na velkou skupinu lidí. A to je dobré poselství.